Umrlci prkna-Totenbrett
HISTORICKY
PUVOD
Umrlci prkna neboli nemecky "Totenbrett", kuriozita s
hruzostrasnym jmenem.
VYZDOBA
PRKEN
Po pohrbu se prkna zdobila. Chudi lide si umrlci prkna zdobili sami
vyrytim tri krizku. Casteji se vsak vyzdoba prkna sverila truhlari,
ke kteremu se prkno odnaselo ihned po pohrbu. U truhlare vsak mohlo
lezet i nekolik mesicu, nebot ten si tuto praci schovaval na
obdobi, kdy bude moci pracovat na nekolika prknech najednou. Pokud
vsak nekdo z rodiny zemrel v tomto obdobi, doslo se pro nedodelane
prkno k truhlari a po pohrbu se mu opet odneslo.
Nejcastejsimi motivy byla lebka se zkrizenymi hnaty nebo vsevidouci
bozi oko. Mene caste motivy byly andele, Bozi oko, ratolest aj.
Kolem napisu se pritloukal ramecek ze slabych list a okraje prkna
se profilovaly do ruznych jednoduchych ornamentu. Nejstarsi
dochovana prkna nesou vyzdobu s gotickymi prvky, pozdejsi mela
vetsinou bohatou barokni vyzdobu. Napis na kazdem umrlcim prkne
zacinal obvykle slovy, ze "auf diesem Brett hat gelegen der
ehrengeachtete" nebo "...die tugendsame N.N." atd. (tj.
ze "na tomto prkne lezel ctihodny" ci "pocestna N.N." atd.). V
polovine vysky prkna bylo uvedeno presne datum narozeni, pod nim
krestni jmeno a prijmeni, povolani (sedlar, sklar, drevorubec
apod.), misto bydliste a presne datum umrti. Casto se vyskytovaly i
ruzne biblicke zalmy a texty. Nektera prkna byla opatrena
striskou.
Vyzdobou umrlcich prken se zabyvali mnozi maliri a rezbari a
existovaly cele proslule specializovane dilny. Nejznamejsi byl
nyrsky Wieder a Zippelius, jejichz signatura se na prknech objevuje
nejcasteji. a to i na bavorske strane Sumavy. Na hornim konci bylo
prkno zahroceno a ve vztycene poloze dolnim koncem zarazeno do
zeme.
Umisteno bylo zpravidla nedaleko neboztikova statku ci pri ceste u
jeho pozemku, na blizkem rozcesti, ale casto take pod krasnym
starym stromem, u kaple ci polniho krize. Prkna vydrzela na svem
miste az do doby, kdy zetlela.
Stari obyvatele Sumavy verili, ze podle stupne zvetrani napisu a
dreva se dalo vycist, jak rychle byl zemrely vykoupen a spasen.
Domnivali se, ze neboztik tu dobu musi travit v ocistci.
Kolemjdouci byli proto zadani, aby se za zemreleho a jeho vykoupeni
pomodlili.
Krajove
zvyklosti
S prkny se v jednotlivych oblastech Sumavy nakladalo ruzne. Nekde
stacilo vzit obycejne prkno a vyryt do nej tri krizky. Jinde si
budouci neboztici jiz za sveho zivota prkna sami vyrezavali,
zdobili je nabozenskymi motivy ci vyjevy ze sveho zivota a s laskou
je chodili cela leta oprasovat.
Podobne ruznorode bylo i nakladani s prkny po pohrbu. Zatimco v
okoli Kasperskych Hor se schovala pro dalsiho neboztika, na
Vimpersku se se prkno neschovavalo pro dalsiho mrtveho, ale i s
pripadnou slamou, na ktere mrtvy lezel, se spalilo. Duvod k paleni
techto veci, se kterymi byl neboztik v kontaktu, je nutne hledat v
obdobi velkych morovych ran, ktere se ani tomuto bohem zapomenutemu
kraji nevyhnuly.
Nejcasteji vsak slouzila jako pomnicky zemrelych.
Prkna se umistovala casto do pruceli chalup a statku, aby prichozi
z dalky videli, kolik clenu rodiny jiz odeslo na vecnost. V
kralovackych statcich, ktere mely kapli na nadvori, se stavela do
techto kapli, ale vubec nejcastejsi bylo umisteni ve volne krajine.
Po pohrbeni ostatku mrtveho se davala jako znameni podel cest, pod
stromy na rozcestich, u kaplicek, krizku nebo na mista, kde zemrely
rad travil svuj cas. Mnohdy byla opatrena striskou. Pokud prkno
nebylo pekne ozdobeno, pozustali je odnesli k rezbari na dokonceni
a pak je umistili nekde podel cesty, ke kraji lesa nebo do mist,
ktera neboztik mival rad. Prkno tak pripominalo hrob, lide k nemu
chodili a vzpominali na zemreleho. Nekde se dokonce prkna pribijela
na stity domu, steny kaplicek nebo i kmeny stromu, jako tomu bylo
na silnem smrku u Nyrska, kde bylo sest prken ve dvou radach nad
sebou. Umrlci prkna slouzila take poutnikum k orientaci, nebot se
napisy na nich vzdy uvadely jmeno nejblizsiho dvorce ci
mista.
Casto vznikaly cele rady vztycenych umrlcich prken, z jejichz
napisu se dal pak vycist beh zivota a osudy jednotlivych clenu
rodiny behem celeho pulstoleti.
Jednalo-li se o cloveka pochybneho charakteru - opilce, notorickeho
svarlivce ci cloveka jinak zleho - bylo jeho prkno polozeno pres
potok a docasne slouzilo jako lavka...!
Jelikoz hrbitov byl casto vzdalen hodiny cesty narocnou horskou
nebo podhorskou krajinou a jeho navsteva nebyla jednoducha,
slouzila umrlci prkna jako upominka na zemreleho. Kolemjdouci se u
nich zastavovali s kratkou modlitbou nebo vzpominkou a ve vyrocni
den umrti tu pozustali rozsveceli svice a pokladali lucni kviti (v
lete) nebo venecky z chvoji (v zime). Vlastni hrob na vzdalenem
hrbitove zustaval casto neudrzovan, zarustal a mnohdy zcela
zmizel.
S timto zvykem se lze setkat vsude od nahorni plane
pri Furthu pres cely Bavorsky les az dolu k Dunaji.
I v zeleznorudske kotline se lze vsude setkat s umrlcimi
prkny.
Raritou jsou umrlci prkna, ktera byla udajne pouzita na stavbu
schodiste ve vezi kostela sv. Michala ve Vserubech na
Domazlicku.
Zvyk na Sumave pretrval az do konce druhe svetove valky. Pripominaji ho tzv. Kaplicky barabu pri silnici, vedouci ze Zelezne Rudy na Spicak. Nektera puvodni umrlci prkna jsou ulozena uvnitr prastare kaple, odkud se konaly pohrby tech, kteri zahynuli pri stavbe zeleznicniho tunelu pod Spicakem, nebo zde zemreli.
HISTORKY
Umrlcim prknum se prisuzovaly zvlastni vlastnosti. Byla povazovana
za posvatna a nedotknutelna, takze beda vsem skudlilum, kteri pekne
proschle fosny pouzili podruhe.
V Rejstejne tak prisel o zivnost tamni truhlar, ktery z umrlciho prkna vyrobil val na nudle do vybavy pro jistou nevestu. Kdyz mlada pani chtela val poprve pouzity spadl ji uprostred prace na zem. Snazila se ho zvednout, ale nemohla val unest a vsechny nudle kolem nej zacaly skakat a hopsat. Vzteky bez sebe vratila val truhlari, ktery pry uz nikdy nedostal zadnou zakazku a nakonec se musel pro samou ostudu odstehovat.
Jeste horsi pribeh se vypravi o truhlari snad z Nyrska nebo od Kasperskych Hor, ktery pouzil umrlci prkna na vyrobu nabytku pro jakousi nevestu. Novomanzelum se nova postel i ostatni nabytek velmi libil, ale jen do pulnoci. To si totiz pro prkna prisli puvodni majitele. Kostlivci, kteri se tu nahle zjevili, nabytek rozebrali a kazdy si vzal cast, ktera mu patrila. Na svou svatebni noc tihle lide v zivote nezapomneli a s hejnem rozzurenych kostlivcu v zadech pak truhlare hnali az do Strakonic. Ten za svou nepoctivost prisel o dobrou povest a nikdo uz o jeho nabytek nestal.
Jina povest vzpomina jisteho mladika z Horske Kvildy, ktery se s kamarady vsadil, ze si na svatek Dusicek prinese domu umrlci prkno a vyspi se na nem. Kdyz se z lesa dlouho nevracel, pratele se ho vydali hledat. Zla predtucha se vyplnila, nalezli ho sileneho s umrlcim prknem na zadech.
LITERARNI OZVENY
Kostelnikem u studanky byl tenkrat jiz mnoho let hodne stary muz z Hrabetic. Vsichni mu rikali jen Chlebny. Obcas, kdyz nekdo ve vsi zemrel, prichazel zvonit umiracka. Jinak jsme zvonili vetsinou my. Az jednou umrel stary Chlebny a moje mala sestricka sla zvonit. Jak uz to tak byva, hned se schazeli lide a ptali se, kdo ze to lezi na prkne. Moje sestra jim sdelovala: „Starej Chlebnej.“ A hned zase rychle ven na cestu k ostatnim detem, ktere tam hraly kulicky. Asi za hodinu prisla domu. Protoze ale tak malo zvonila, dostala od maminky vyhubovano. Povida ji: „Starymu Chlebnymu jsi mohla dyl zvonit; ten by si to snad zaslouzil. Co tomu asi reknou lidi?“ – A co neudelala moje sestricka? Hned znovu do kaplicky a poradne vyzvanela! Ted se teprve shlukovali lide a vyptavali se: „Kdo to uz zase umrel?“ A ma sestra odpovidala: „Ale zase ten starej Chlebnej.“ Musela ale hledet, aby z kaple utekla, jinak by snad nejakou slizla. Lidi minili, ze tropi hanebnosti.
(Hans Anton Bielau-Prihody ze studanecke hajovny, 1922)
Mrtev, ustrojen do svatecniho, lezi na prkne
na dlouhe lavici vymenkar Jan Cimbura. Vsichni v cele chalupe
chodi po spickach, svou praci konaji tise, neme. Vedi, ze mrtvy,
dokud pod strechou, vsecko jako zivy slysi a veri, ze by nan
hlomozici dedecek s prkna vstali a
zahubovali.
(Jindrich Simon Baar-Jan Cimbura, 1933)
SOUCASNOST
Umrlci prkna se stala jakymsi
symbolem stare Sumavy, fascinovala umelce jako Josefa Vachala
nebo Alfreda Kubina.
Kdysi byla nedilnou soucasti sumavske krajiny a dnes se opet tu a
tam objevuji diky folklornim nadsencum. Sice uz davno neslouzi k
pohrebnim ceremonialum, ale jejich tvurci nam pripominaji starou
tradici, kterou malem odnesl cas. Vyjimecne a vzacne se tak stavi
na Sumave i v nove dobe na pamatku davnym pokolenim lidu Sumavy
nebo konkretnim osobnostem, ktere se mimoradnym zpusobem zaslouzily
o tento kraj. (Maly Kozi Hrbet, Zhuri, Hartmanice, Lisci vrch u
Kasperskych Hor).
Originalni prkna, jez opravdu
slouzila svemu puvodnimu ucelu, je mozne u nas spatrit uz jen na
nekolika malo mistech. Nejsnaze dostupny je soubor tri prken u
malebne kaplicky pod nadrazim v Zelezne Rude.
Turisticky dobre pristupna jsou i prkna pri
modre turisticke znacce mezi Keply a Kochanovem, ke kterym se
dostanete cestou za keskou.
Zachovala puvodni umrlci prkna lze na puvodnim miste spatrit jeste u kaplicky zasvecene sv. Barbore a sv. Antoninovi, ktera byla vystavena pro ucely pohrbu delniku - "barabu", kteri zahynuli pri stavbe tunelu z Brcalniku na Spicak u Zelezne Rudy.
Muzeum Sumavy
Velka a hodnotna sbirka umrlcich prken je dnes ulozena v muzeu v
Kasperskych Horach a nekolik jich je take kolem renovovane kaple
pod nadrazim v Zelezne Rude.
O umrlcich prknech se muzete dozvedet v hospudce U carodejnice ve Svatem Tomasi nad Lipnem. Zdejsi spolumajitel hospudky - sverazny Sumavak – ma ve stodole pro jistotu vyrezana prkna pro celou svou rodinu a dovede o nich poutave vypravet.
Staveni umrlcich prken, pretrvavajici sverazny zvyk spojeny s kultem mrtvych, se nejdele udrzel v Tyrolsku, Svabsku, Bavorskem lese a na nemecke Sumave. Z nasi krajiny vymizel s vyhnanim nemeckych obyvatel. A tak, ten kdo chce videt skutecne bohate zdobene zachovale originaly, musi se vypravit na bavorskou stranu Sumavy. Umrlci prkna tu dodnes stoji na mnoha mistech u krizku, kaplicek, na krajich lesu a pod starymi stromy u horskych samot.
CESTA ZA KESKOU
Obec Keply
Kdysi zde bylo 6 domu pri ceste do Hlavnovic, po 2. sv. valce vesnice vyuzivana vojskem, sidlo statku. Obec se mela stat ukazkou moderni socialisticke vesnice, kdy puvodni domy byly zboreny a obyvatelstvo bylo sestehovano do jednoho "moderniho cinzaku". Odtud pres Kepelsky potok se jde k umrlcim prknum.
Zrejme jedinymi prkny, ktera se dodnes dochovala ve
volne prirode, je dvojice prken sedlaka a selky, manzelu Josefa a
Anny Schreinerovych v Hornim Kochanove pod tzv. "hospudkou", u
cesty na okraji lesa. Jsou zapustena do zeme a zaprena
kameny. Tato dve prkna
pochazeji z roku 1936 a 1939 a jsou poslednimi, ktera na ceske
strane Sumavy, z mnoha puvodne v terenu osazenych, zustala.
Puvodni prkna byla zhotovena z lipoveho dreva s malbou sv. Anny a
sv. Josefa. Byla bohate vyrezavana, napis psany svabachem. Okolo
roku 1963 byla zhotovena nova, smrkova, popsana
latinkou:
Auf diesem Brette hat
geruht
JOSEF SCHREINER
Ausnehmer in Oberkochel
geb.am 20.1.1852-gest.am 3.4.1935.
Prkna udrzoval pan Stadler.
ROZMERY A ULOZENI CACHE
Mikrovalec se sroub. uzaverem.
Ulozena na beznem, velmi malo frekventovanem
miste.
NENI ULOZENA V TESNE
BLIZKOSTI PRKEN ANI JINDE MEZI KAMENY.
ZADNE KAMENY PROSIM NEPREMISTUJTE !
DIKY.
Cache obsahuje
tuzku vzdy pri zakladani a po mych kontrolach. V ostatnich
pripadech za jeji pritomnost nerucim. Doporucuju nosit radeji svou.
Navstevovat sve kesky jen kvuli vkladani dalsich a dalsich tuzek
opravdu uz nebudu… Diky za pochopeni.
Zamereni souradnic:
- prumerovane mereni pomoci
Garmin eTrex a Garmin Map 60CSx, pocet mereni: 450, odchylka: min.
4 m, dostupnost signalu – zavisla na pristroji ( je to v
lese)
- presnost zatim neoverena
Pokud budete mit pocit, ze vami
namerene souradnice jsou presnejsi, vyuzijte moznosti pridat je do
sveho logu. Diky.
Casova narocnost: cca 20 minut
pri prijezdu autem
Dostupnost autem: cca 50 metru od kesky, drive-in: ano.
Typ: standartni lesni
Zvlastni pozadavky: nejsou
Pristupova cesta: silnice az temer ke kesce, jen posledni desitky
metru jsou v lesnim svahu.
DEUTSCH
Als Totenbretter werden Holzbretter bezeichnet, auf denen Tote bis
zum Begräbnis aufgebahrt und die zur Erinnerung an den Verstorbenen
am Wegrand aufgestellt wurden.
ZDROJE
http://www.e-dovolena.cz/clanky/sumava-a-cesky-les/sumavska-umrlci-prkna-24.htmltp://cs.wikipedia.org/wiki/Kr%C3%A1lov%C3%A1ci
http://cestovani.centrum.cz/bulvarek/
http://blog.o106.com/patrac/2008/04/04/umrlci-prkna/
http://www.sweb.cz/marc.potuzak/umrlprkna.htm
http://www.renesance-gabreta.info/rozhovory/ptali_jsme_se_3.htm
http://dejiny.nln.cz/archiv/2004/52004_kapsar.html
http://www.kohoutikriz.org/priloha/krame.php
http://sumavskecyklotrasy.euweb.cz/cyklotrasa28.htm
http://www.petroviceususice.cz/page/okoli.htm
http://frymburk.info/show_clanek.php?clanekid=59
http://www.sda.wz.cz/index.php?target=pohadkoveposumavi
http://www.sumavanet.com/www/muzeum_sumavy/hl-susice/text/data/zel_ruda_pruvodce.html
http://www.webmagazin.cz/index.php?stype=all&id=6297
FRYMBURSKY ZPRAVODAJ, kveten 2007
Eva Oburkova-Kam na Sumave, Brno 2007
Historie verzi
Ver.1.0
- ulozena 10.8.2008, ztracena
Ver.2.0 - ulozena 27.8.2009, zmena na mikro
Posledni kontrolni navsteva:
27.8.2009
Posledni editace listingu: 27.8.2009