Bastlova stola
Stola na kremen pro sklarske ucely z 19. stoleti se nachazi na uboci vrcholu Javorna (1090 m). Sklarstvi tvori vyznamnou kapitolu historie Sumavy. Zakladnim predpokladem pro sklarskou vyrobu byl dostatek surovin, zejmena kremene a dreva. Nachazel se tu i potrebny vapenec. Rozvoj sklarstvi podstatne prispel k osidleni tezko pristupnych uzemi Sumavy. Pojdme se tedy v kratkosti podivat do blizke sklarny Stary Brunst, kde se vytezeny kremen z teto stoly zpracovaval.
V techto mistech, kde pozdeji vznikla osada se sklarnou, se jiz od 16. stoleti palil les (tzv. na stojato) a z popela se ziskavala surovina potas (uhlicitan draselny), ktera se pouzivala pro vyrobu skla. Po likvidaci lesa ziskalo misto nazev Brunst, odvozeny od nemeckeho brennen (palit). Roku 1698 zde Jan Jakub Eyssner zalozil sklarskou hut. Dalsi budovou byl buchar na drceni kremene, premeneny po zaniku hute na mlyn. V Brunstu fungovala krome huti i pila vyrabajici sindele, byla vybavena i malou vodni elektrarnou, dale kovarna a zajezdni hostinec U Tetreva (Zum Auerhahn). Na prelomu 40. a 50.let 20. stoleti vysidlena osada zanikla a budovy byly srovnany se zemi kvuli zrizenemu VVP Dobra Voda. Az budete projizdet kolem po hlavni silnici (E53) do Zelezne Rudy, pravdepodobne ani nepostrehnete, ze zde takova osada kdy stala.
Na vyrobe skla se podilelo mnoho lidi, pocinaje drevarem, ktery zajistoval palivo, lamacem, ci sberacem kremene, formanem, ktery suroviny privazel, stuparem, jenz ve stoupe drtil kremen, vapenec, pripadne strepy skla, palicem popela, ktery palil odpadni drevo, ci cele stromy (viz vyse), flusarnikem, jenz louzil dreveny popel a vyrabel flus, cili potas. Primo v huti pracovali topici, z nichz jeden vysousel polena a druhy prikladal. Dale smelcir - tavic ve smelcovne misil pripravene suroviny a tzv. kmen nakladal do panvi. Tavba trvala 12 - 14 hodin, pri dotaveni dosahovala teploty 1600 stupnu Celsia. Kdyz bylo utaveno, snizila se teplota na 1200 st. Celsia a tavic svolal sklare, aby sli foukat. Vlastni pec byla kruhova kamenna stavba s hlinenou kopuli, mivala vetsinou sest panvi, z nichz sklari nabirali kulatymi otvory v bocich pece, stojice po obvodu pece na drevenem podiu. V huti pracovali i vetsi deti sklaru, pridrzovaly formy a odnasely hotove vyrobky. Brusici, rezbari a maliri skla sklo zuslechtovali. Zeny sklaru hotove vyrobky balily a ukladaly do bedynek a nakonec opet formani sklo odvazeli na prodej.
V 1. polovine 19. stoleti uz mely sumavske sklarny silneho soupere ve sklarstvi bavorskem a severoceskem, kde se k otopu peci pouzivalo lacinejsi uhli a tradicni sumavske hute otapene drevem nemohly konkurovat cenou svych vyrobku. Od poloviny 19. stoleti se pocet sumavskych sklaren rychle snizoval a behem pulstoleti vetsina zanikla. Na prelomu 19. a 20. stoleti dosahlo svetove proslulosti secesni sklo z Klasterskeho Mlyna u Rejstejna. Toto sklo dnes patri k nejvice cenenym pamatkam tohoto umeleckeho druhu ve svete. Posledni sumavske sklarny zanikly kolem 2. svetove valky, pretrvala pouze sklarna v Lenore, ktera zanikla az v r. 1996.
Pokud se budete chtit dozvedet vice, vrele doporucuji knihu Vilema Kudrlicky: Sumava - Co zmizelo z Kralovskeho hvozdu (nakladatelstvi Baset, 2005).
Keska je mala Lock-Lock krabicka ukryta vne ohraniceneho prostoru Bastlovy stoly. Upozornuji navstevniky, ze vstup za ohraniceny prostor je zakazan (ohraniceni stoly jiz castecne podlehlo zubu casu a po cedulich zakazujici vstup jsou jen patrne plechove drzaky na teto ohrade). Stola samotna je uzavrena. Ke stole nevede (ani pobliz) zadna (cyklo)turisticka stezka, proto si dobre prostudujte (vytisknete) mapu. Ke kesi muzete vyrazit pesky nebo na horskem kole. V blizkosti stoly se nachazi tez posed, proto budte obezretni a radeji nechodte za sera nebo za tmy :)
Additional Waypoints
011ZHB8 - Keply