Zelezna Ruda
Železná Ruda
vznikla pocátkem 16.stol. pri obchodní stezce spojující rezenské
biskupství s Prahou. Stezka založená Premyslem Otakarem II. ve
2. pol. 13. století vedla od Dunaje k dnešnímu Zwieselu a
odtud údolím Rezné až k soutoku s Železným potokem. Odtud
stoupala pres dnešní Hofmanky úbocím Pancíre k Tomandlovu
krížku a pres Prenet na Strážov a Klatovy a pokracovala
na Prahu.
Zpocátku Šumava zajímala hlavne prospektory - hledace zlata.
Ti zde sice nenalezli zlato, ale bohatá ložiska železné
rudy (Predevším v oblasti Špicáku a na Rozvodí, kde
se udržel název " V cervených jamách"). Protože
železo byla strategická surovina, vznikly pozdeji tahanice a
spory o toto území. Hranice Ceského království a Bavorského
království nebyly tehdy presne stanoveny. Tvoril je tehdy velmi
težko prostupný šumavský hvozd - prales. Spory o toto
území byly vyrešeny až za vlády Marie Terezie v r.1756
- hranice tehdy vyznacená, je ctena dodnes a existuje z té doby i
nekolik puvodních hranicních kamenu.
Historie Železné Rudy se dá zhruba rozdelit do 3
etap
První etapa
a první "rozkvet" je spojen s dolováním železné rudy. Tato zde
byla komplexne zpracovávána: od tavby surového železa až
po výrobu železného náradí a železných prutu k
dalšímu prodeji. Bohaté zdroje dreva, zpracovávali uhlíri v
milírích na drevené uhlí a kolomazníci na kolomaz. Drevené uhlí pak
sloužilo k tavbe surového železa.
Železná "doba trvala cca 150 let zanechala obci jméno, a
nekolik místních názvu : obec Hamry a Eisenstrass - cesky Hojsova
Stráž, Železný potok, Cervené jámy.
Druhé období rozvoje Železné Rudy mužeme nazvat dobou
sklenenou. Odstartoval ji hrabe Jindrich Nothaft z Wernecku. R.
1624 si vyžádal povolení k zakládání skláren a osad. Zacala
vznikat celá rada nových sklárských hutí, napr. v Debrníku,
Ferdinandovském údolí, na Hofmankách, v Gerlove Huti, na Starém
Brunstu, pod Certovým jezerem, na Hurce, na Zadních Šmauzích
a v Alžbetíne.
Celkem bylo v okolí Železné Rudy 11 hutí. Alžbetínská
sklárna byla pozdeji jednou z nejvetších skláren na
Šumave, ve 2. pol. 19. století vynikala zejména tabulovým
sklem.
Pro zlepšení prístupnosti území byla v létech 1874 až
1877 vybudována do Železné Rudy železnice vcetne 3
tunelu, z nichž nejdelší pod Spicákem byl se svými 1874
m nejdelší v tehdejším Rakousku-Uhersku.
V této dobe nastává 3 etapa rozvoje - doba turistického
ruchu.
První kdo správne vytušil turistické a rekreacní
možnosti tohoto území byl pan Prokop - puvodne kupec z Volyne
u Strakonic, který zde pusobil po dobu výstavby tunelu pod
Špicákem jako kantýnský a po skoncení stavby zde zustal a
poskytoval pohostinské služby prvním turistickým zvedavcum z
Plzne a Prahy, kterí sem zacali železnicí
prijíždet.
Jedním z prvních návštevníku Železnorudska byl Jan
Neruda. Ten si bodrého hostinského i Šumavu velmi oblíbil a
zval ho "otcem Prokopem". Zavítal sem i Jaroslav Vrchlický a
Eliška Krásnohorská i další. Zajímavým detailem je i
to, že zpráva o požáru Národního divadla zastihla Jana
Nerudu práve v penzionátu pana Prokopa na Špicáku.
Rozvoj turistického ruchu trvá dodnes.
Zdroj: Turistické informacní centrum mesta Železná Ruda,
www.sumava.net/itcruda & ŠumavaNet.CZ
Misto
ulozeni kese je zvolene na klidem miste, kde si muzete odpocinout
od jinak vcelku rusne turisticke Zelezne Rudy. V zime je mozny i
castecny vyhled na mesto. Protilehle louky se jmenuji Sance s
vrcholem Pepik (791 m.n.m.) a v zime je zde plno lyzaru, v lete se
zas muzete uklidnovat krasnou zelenou barvou.
Okoli Zelezne Rudy je plne ruznych turistickych cilu. Jiste si
kazdy najdete ten svuj dle sveho gusta. V bezprostredni blizkosti
Zelezne Rudy prilis kesi nenajdete, ale alespon 3 jiste stoji za
navstevu - Statek Cache,
Viadukt Cache a
Pohrebiste Barabu. Nicmene temer kazdy dulezity turisticky
cil v okoli ma svoji kesuli :-).
Krabicka obsahuje pouze logbook, dalsi nahradni logbooky, tuzky a
orezavatko. Vkladani jakychkoli povolenych predmetu je povoleno
:-).
Lovu zdar.
Additional Waypoints
PK32TGT - GC32TGT Parking